V bavlnce

Jak jsem slíbila, tak činím. Václav za ty čtyři týdny něco přibral, neznám sice přesnou hmotnost, ale něco málo přes čtyři kila tipuji. Více než na kila ale "přibral" na délku, má totiž po kom. Takže testujeme s hubeným, dlouhým a pokud to mohu posoudit, tak celkem zpevněným dítětem. Jako první jsme opět nahodili Storchenwiege nosítko. Za mě oproti minulému pokusu téměř žádná změna, jen jsme museli trošku rozšířit tu spodní část. Sedělo hezky, mně i miminku. Fotka se myslím podobá té minulé. Potom jsme testovali Bondolino. Tam byla oproti pokusu ve dvou týdnech patrná jistá změna, protože dlouhonohý Václav už mohl dát nožky ven, ale nebyla jsem s jejich polohou spokojena, protože byly přece jen trochu jinak, než bych si představovala. Patičky dítěte jako by směřovaly přede mne. Dovnitř jsme je také zkoušely dát, ale moc to nešlo. Pokud by se nám to povedlo, myslím, že by Vašík nebyl dostatečně zpevněný do stran, protože by to trochu oddálilo zádovou opěrku. Za s

Dnes to bude trochu delší. Nedávno jsme se s mužem procházeli jedním ostravským nákupním centrem. Už jsem odvykla tomu, jaké je to promenádovat se s navázaným miminkem v šátku a manžel taky. Po minutě chůze mezi lidmi mi řekl, že si myslí, že kdybych tam běhala nahatá, nebudila bych tolik pozornosti. Holt exotika. Jenomže tohle je jen náš pohled na věc. Vždyť dvě třetiny obyvatel této planety děti nosí. A právě pohled na rodičovské postupy "zbytku planety" přináší kniha Meredith F.Smallové Naše děti, naše světy. Není to klasická rodičovská příručka, ale ani suché antropologické pojednání. Je to kniha, na níž je vidět, že ji psala matka a vědkyně v jedné osobě, z nichž obě k nám promlouvají střídavě. Vědkyně přináší spoustu zajímavých studií, zkušeností a tezí, matka apeluje na naši schopnost vyvozovat pro sebe coby rodiče rozumné závěry a upřednostňovat biologické potřeby dítěte před kulturními požadavky. Kniha je nesmírně poutavým čtením o rozmanitosti kultur této planety

Když začínáte vázat vertikální úvazy s novorozeňátkem, musíte se hodně soustředit na dobré dotažení úvazu. Dítě které ještě ani nedrží hlavu musí být dobře podepřeno z jedné strany tělem nosiče a z druhé strany dotaženým šátkem. Přes veškerou snahu se výsledek člověku někdy nezdá. Dítě je tam prostě "nějak divně". Mně osobně se to stává když dávám miminko do šátku spící a ono svěřepě zaujme nějakou polohu, které se nechce vzdát... Nebo tehdy, když je dítko nespokojené a při vázání se propíná do luku a všelijak jinak vrtí. Ukážu vám pár fint, které vám mohou pomoci. Všechny tyto finty se týkají úvazu kapsa. Na začátek dvě fotky šestinedělňátka v kapse. Takto malá miminka někdy neumí roznožit nožičky do tzv. M polohy, umožníme jim pokrčit kolínka a roznožit co nejvíce, ale jen tak, jak to dovedou - nic neděláme násilně. Nožičky mohou být ještě schovány v kapse, ale mohou taky čouhat ven. Na ukázku posílám příklad Vašíka uvázaného s nožičkami uvnitř - držel nožky ještě